Je spíše ten, kdo má věci hodně rád pod kontrolou. Tohoto muže nepotkáte v čajovně či na cvičení jógy. Sedí na sedačce přede mnou a mluví o svém kamarádovi – manažerovi, od kterého všichni pořád něco chtějí. Má odpovědnost, pozici, vliv. Ale trpí jistou formou samoty a osamocení. Protože nahoře se špatně přiznává slabost, ani není komu, a dost tam...
Stává se to. Přede mnou sedí klient a trochu stydlivě vysvětluje, že poprvé ve svém životě neví, co by chtěl a měl dělat. Žádná vize, žádný smysluplný plán, žádný drive. A neví už dlouho.
Když jsem byla malá, moje "krstná" mama Katka mi říkávala, že listopad není dobrý měsíc. "Monika moja, to nie je dobrý mesiac," říkala. Narodila se v něm a její život nebyl procházka růžovým sadem. Možná byla fatalistka, a tak svůj osud zvládala lépe. Ale tak nějak věřila, že lidé narození v listopadu to v životě nemají jednoduché. Pochmurná doba...
Ty jsi mi změnila život. V pomáhajících profesích není neobvyklé, že tuto větu člověk slyší z úst klienta. Nebo její variantu v silnější či slabší podobě: Změnilo mi to pohled na situaci. Rozhodla jsem se… Přestala jsem… Začal jsem… Konečně jsem si uvědomil… Rozhodla jsem se odejít a tak podobně.
Jeden můj dobrý známý přišel o práci. Během online schůzky. Ne že by byl špatný – byl skvělý. Ale firma se optimalizuje a přesouvá IT pozice bůhvíkam po světě. Nic nového ve světě sdílených služeb. Navíc jako "ičař" věděl, že to může přijít kdykoliv. I takto, na konci hovoru, s dodatkem: "Pátek je Tvůj poslední den a mimo jiné, Tvůj...
Chodila pravidelně na koučování a pořád řešila svého kolegu, který jí v práci dělal ze života peklo. Ze začátku nenápadně, ale systematicky. Až se jí z toho časem podlomilo zdraví.
Už šest let se setkávám se studenty na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Ve videu níže osobně mluvím o tom, proč mě role mentorky baví a proč jsou pro mě tyto chvíle se studenty tak cenné.
Před patnácti lety jsme s manželem navštívili Pearl Harbor. Dnes jsme s našimi dětmi v Hirošimě. Jiné místo, stejný příběh.
Sedím v malé dřevěné místnosti v Kjótu. Ticho. Všechno, co by mohlo rušit – mobil, hluk z ulice, vnitřní hluk v hlavě – zůstalo venku. Přede mnou žena v kimono pečlivě čistí náčiní, ze kterého za chvíli připraví zelený práškový čaj – matchu. Sleduju každý její pohyb: jak zvedne lžičku, jak jemně našlehá čaj bambusovou metličkou do pěny. Jako by...
Nedávno jsem četla článek, který mě zaujal. A včera jsem slyšela podobný příběh kolegyně Bibi. Sedím a přemýšlím nad tím, jak to my, ženy, skutečně máme.
Sedím v metru a pozoruji lidi kolem sebe. Většina má skloněné hlavy, upřený pohled do mobilu nebo jsou ponořeni do vlastních myšlenek. Nikdo se na mě nedívá.
Dnešní situace je zřejmá. Západní civilizace žije v největším blahobytu za posledních x stovek let. Zároveň na nás padá velká míra nejistoty, úzkosti, napětí, mluví se dokonce o pandemii "deprese". Stoupá spotřeba uklidňujících léků, antidepresiv, společnost zažívá nové či rostoucí "fenomény" od různých závislostí, sebeubližování či agresivitě vůči...
Domov. Slovo, které v sobě nese víc než jen adresu, poštovní schránku a sadu klíčů. Je to místo, kde se cítíme bezpečně, kde se můžeme uvolnit a být sami sebou. Ale co když domov není jen fyzický prostor? Co když ho lze najít i jinde než mezi čtyřmi stěnami našeho bytu či domu?
Stala jsem se certifikovanou absolventkou akreditovaného PSYCHOTERAPEUTICKÉHO výcviku. Můžu tak pracovat s klienty i na jiné úrovni než v koučování či mentoringu. Neustále se vzdělávat a pracovat na sobě je v naší profesi nevyhnutné. Kdo "chodí do školy" nebo se vzdělává při práci, dětech, péči o domácnost a dalších povinnostech ví, že to není jen...
Láska a strach, fundamentální emocionální stavy, tvoří dynamický kontrast, který prostupuje lidským prožíváním a chováním. Zatímco láska bývá spojována s otevřeností, přijetím, radostí a propojením, strach nás uzavírá, izoluje a vede k obranným reakcím. Už na první pohled mohou působit jako protikladné síly, jejichž povaha ovlivňuje, jak vnímáme...
Otevíráme bezpečný prostor pro ženský růst a vzájemnou podporu. Každá z nás někdy stojí na životní křižovatce. Ať už přemýšlíme o změně kariéry, řešíme návrat do práce po rodičovské dovolené, nebo hledáme nový směr v životě – vždy je jednodušší a příjemnější nemuset na to být sama. Proto s radostí oznamujeme otevření seberozvojových kruhů – místa,...
Osobní, vztahová, pracovní, krize středního věku…ptáme se, proč přišla a co teď s ní. V podstatě se jedná o přirozenou etapu v životě člověka, transformaci, kde něco má končit, aby něco jiného mohlo začít. Většinou nás to pořádně zaskočí. Někdo tím projde rychle, jiných se drží i několik let. Na někom to stěží poznáte a někdo je už na první...
🇳🇦Every evening brings a new spectacle at the water hole. As the sun sets over the savannah, a diverse array of animals gather to quench their thirst and rejuvenate after a scorching day. They arrive cautiously, whether alone or in groups. Some coexist peacefully, while others assert their dominance, sometimes even clashing over the right to...
Lze manipulovat situaci či informaci v náš prospěch? A když se to povede a "obelstíme" všechny a všechno a získáme, co jsme chtěli, budeme mít z toho nakonec uspokojení či dokonce radost?
Tento týden mě překvapil můj dvanáctiletý syn příběhem ze školy, který mě přiměl zamyslet se nad hodnotami, jež si ceníme. Psali opakovací písemku z matematiky a...
Když vstupuji jako koučka či lektorka do nové firmy, připadám si jako host v cizím domě. Hned si uvědomuji, jak se cítím a jak se mi tam líbí. Všímám si, jak spolu lidi komunikují, jak se zdraví při setkání, co říkají, jak vypadá jejich pracovní prostředí. Práce je stejně jako domov místo, kde trávíme většinu času a chceme se tam...
Nikdy jsem o této cílové skupině nepřemýšlela, nikdy jsem ji neměla v plánu oslovit, přišla tak nějak sama. Teenageři a mladí dospělí - studenti SŠ i VŠ. Děti mých klientů a jejich známých. Není jich málo. "Můžete si prosím se synem promluvit? My už si doma nevíme rady," zní častý dotaz rodičů. Mám ty lehčí či preventivní případy, ty těžší...
Jak se máte? Co jste pro sebe tento (tý)den udělali (abyste se cítili lépe)? Touto otázkou většinou začínám školení i svou přednášku na téma duševního zdraví. Wellbeing je dle definice WHO stav, když si uvědomujeme vlastní schopnosti, vypořádáváme se se stresem každodenního života, dokážeme pracovat produktivně a jsme přínosem pro svou komunitu....
Minulý týden jsem narazila na báseň Hostinec od perského básníka a mystika Džaláluddína Rúmího, který žil ve 13. století. Ráda se s vámi o ni podělím, protože i přesto, že je několik století stará, tak nese nesmrtelné poselství o důležitosti přijímání všech aspektů života s otevřeností, přijetím a vděčností. V dnešní, moderní terminologii, tomu...
Znáte píseň "Try walking in my shoes" od Depeche Mode? Někdy se zdá, že život by byl jednodušší, kdyby se všichni ostatní chovali jako my, naše pravda by byla absolutní a naše hodnoty jediné správné. Hodnotíme lidi, situace a události podle našeho vlastního pohledu na svět a občas si můžeme být jisti, že máme pravdu. A když se dostaneme do...
Říká se, že není důležité co se nám v životě děje, ale jak tu situaci čteme, vnímáme. Všem se čas od času dějí horší věci. Jeden se hroutí a druhý je celkem v pohodě. Jeden nadává a druhý to vidí jako příležitost.