S poctivostí nejdál dojdeš?

Lze manipulovat situaci či informaci v náš prospěch? A když se to povede a "obelstíme" všechny a všechno a získáme, co jsme chtěli, budeme mít z toho nakonec uspokojení či dokonce radost?
Tento týden mě překvapil můj dvanáctiletý syn příběhem ze školy, který mě přiměl zamyslet se nad hodnotami, jež si ceníme. Psali opakovací písemku z matematiky a učitel mu špatně spočítal body – přidal mu jeden navíc, takže měl místo dvojky jedničku včetně výsledné známky na vysvědčení. "A udělal jsi něco?" zeptala jsem se zvědavě. "Chvíli jsem přemýšlel, jestli to panu učiteli říct, ale pak jsem za ním šel a řekl jsem mu, že špatně sečetl body," odpověděl syn. Učitel ale jeho poctivost velmi ocenil a jedničku mu z písemky ponechal.

Tento příběh vůbec není o školních známkách, ale především o osobních hodnotách, myšlení a konání. Uvažovala jsem, jak bych já ve svých dvanácti letech reagovala. Byla bych tiše a těšila se z lepší známky, nebo bych se "přiznala"? Synův příběh má šťastný konec jako z pohádky – upřímné přiznání vedlo k ocenění a dobrému konci. V dnešním světě se nejednou setkáváme s manipulací a snahou vytěžit z každé situace maximum pro sebe. Někdy je to považováno dokonce za úspěch. Skutečné hodnoty snad ale spočívají v jiném přístupu. I za cenu, že za to musíme někdy "zaplatit".
I v současném složitém světě existují jednoduché pravdy. Pravdy, které inspirují. Dnes mě napadají dva příklady - Fair play a osobní integrita. Vnitřní klid totiž žádná manipulace nenahradí.