Překážky si někdy děláme jenom sami v hlavě ANEB O tom, jak si lze dopisovat s britskou královnou

23.03.2022

Tento příběh občas vyprávím svým klientům. Je o tom, co všechno jsme schopni dokázat, když chceme, věříme a nedáme "navrch" svému vnitřnímu kritikovi. Tento příběh je i o tom, jakou inspirací v životě jsou děti.

Můj syn dostal na konci druhé třídy za úkol z angličtiny napsat dopis svému virtuálnímu kamarádovi v Anglii. Protože žádného kluka v Anglii nezná a jedinou známou osobou je pro něj anglická královna, zeptal se své paní učitelky, jestli dopis může napsat jí. Paní učitelka souhlasila, syn dopis napsal a odnesl do školy. Po dotazu, jestli dopis také odešle, syn odpověděl, že o tom vážně uvažuje. Za pár dní mě poprosil, zda bych mu pomohla najít adresu královny. Nechtěla jsem mu kazit jeho nadšení, ale v duchu jsem si říkala, že je to marná snaha a že se odpovědi od panovnice jistě nedočká. Jak typické pro nás dospělé. Adresu jsme samozřejmě našli, v původním dopisu změnili oslovení z expresivního "Hello Queen" na konzervativnější "Madam" a syn dopis odeslal. První dva týdny pravidelně kontroloval obsah naší poštovní schránky, pak už jsme na to všichni i s příchodem prázdnin trochu zapomněli. Po pár týdnech nás však čekalo překvapení. Z královské kanceláře přišla synovi odpověď - v krásné obálce a na papíru s razítkem Windsor Castle. Umíte si představit tu dětskou radost a pak ještě hrdost, když dopis nesl v září ukázat do školy. 

A o tom to je. Když něco v dobré víře chceme, věříme tomu a věnujeme tomu úsilí, často se plní i ty nejodvážnější sny. Jako naším dětem. Těmi největšími překážkami si totiž někdy můžeme být se svými strachy a obavami i my sami. I malý kluk z Prahy může napsat dopis britské královně :-).