🍂 November

Když jsem byla malá, moje "krstná" mama Katka mi říkávala, že listopad není dobrý měsíc. "Monika moja, to nie je dobrý mesiac," říkala. Narodila se v něm a její život nebyl procházka růžovým sadem. Možná byla fatalistka, a tak svůj osud zvládala lépe. Ale tak nějak věřila, že lidé narození v listopadu to v životě nemají jednoduché. Pochmurná doba na konci roku, nehostinný měsíc a ještě dlouhý čas, než přijde radostná doba Vánoc. Když se mi narodil syn právě v listopadu, vzpomněla jsem si na její slova.

Když se zeptáš lidí, který měsíc mají nejmíň rádi, většina řekne listopad. Na jaře se všechno dere ven, v létě spěcháme žít, a v listopadu? Většinou šeď, vítr, vlhko, tma.

Listopad nic nezakrývá.
Už nehraje na efekty.
Nepřikrášluje.
Nepřidává, naopak ubírá.
Zůstává jen to, co může přežít.
Když spadne poslední list, už nelze nic schovat.
Příroda se nebojí být holá.
Listopad nic neslibuje.
Nechce být oblíbený.
Nechce bavit.
Jen je.

Listopad mám čím dál radši.
Svět kolem přestane předstírat, a přesto se ukazuje všechno, co má smysl.
Co má v našem životě smysl i bez příkras? Co přežije do jara?

Věnováno vzpomínce na Katku.